Jdi na obsah Jdi na menu
 


Prázdniny a otravný bratr díl 9. - Plán číslo jedna

 

Plán číslo jedna

 

Jakmile jsme dorazili k vodě, tak jediné nad čím jsem přemýšlel jak toho využít. Plán číslo jedna v mé případě vypadal tak, že jednoduše shodím oblečení a jen v plavkách, které byly v podobě bílých tříčtvtečních kalhot. Tedy byly přesně pod kolena. Nebyly ani příliž široké ani příliž úzké. Zkrátka přesně akorát. Sám moc dobře vým, že mi dost sluší a díky tomu, že se na mě vždy dobře slunce chytalo, tak ještě dávno před tím než začaly prázdniny už jsem byl hezky opálený, což jen ony bílé tříčtvrťáky zvírazňovaly. Tak a tedy jen v tom se nénápadně a lehce lhostejně před Michalem promenádovat a co nejvíc upoutat jeho pozornost na mé tělo. Co si budem povídat postavu mám krásně vypracovanou. Přece jen dost sportuji, tak abych ji taky neměl vypracovanou. A samozřejmě jakmile se na mě zaměří jeho pohled předstírat, že o tom nevím a jednoduše si ho naprosto nevšímat. Jenže má to jeden malý háček. Můj úžasný plán mi kazila ne příliž krásna blednoucí modřina na mých zádech. Jak se tady mám promenádovat s takovým modrákem. S tím moc dobrej dojem neudělám. No nic. Modřina nemodřina. Jdu do toho!

 


 

Bohužel hned na začátku jsem zjistil, že můj dokonalý plán má menší trhlinu. Stejně tak jak já se snažím přitáhnout Michalův pohled na mé tělo, tak se stejně urputnou snahou se Michal přesně tomuto pohledu vyhýbal a i když jsem stál přímo před ním a snad ani nešlo se podívat jinam, tak přesto Michal našel způsob jak se tomu pohledu vyhnout. Sakra, tak s tím jsem tedy opravdu nepočítal. Proč se mi tak urputně snaží vyhýbat pohledem. Bohužel ač jsem se snažila jak jsem chtěl, tak Michal se prostě mým směrem ani jednou nepodíval a když už nebyla jiný možnost tak buď zkoumal strukturu písku na kterém seděl nebo si jednoduše lehnul a zavřel oči a dělal, že odpočívá. Tak to je v háji. Jasný nejsem u vody naposled ale jestli to takhle bude vypadat pokaždé, tak to se asi trochu nečapu. Po dvou hodiných snahy jsem to jednoduše vzdal a zakotvil jsem na svým ručníku asi tak tři metry od něj a zklamaně jsem složil ruce na pokrčená kolena a pozoroval ostatní jak se snažej se navzájem utopit. Vzdal sem to. Bohužel to nemá cenu. Třeba mu jednoduše opravdu nestojím za pohled. Možná bych to měl vzdát celkově prostě všechno. Co jsem si myslel. Že se před ním ukážu po několika letech a on předemnou sedne na prdel a bude ze mě hotovej. No budu si muset přiznat, že nejsem jedinej hezkej kluk na světě a že takových jako jsem já viděl už spousty a tudíž na mě logicky nevidí nic tak úžasný co ještě neviděl.

 


 

O pár chvil dříve

 


 

Sakra jak dlouho se tady bude promenádovat?! Není zrovna lehké se vyhnout pohledu na jeho tělo. Zvlášť když mě ten pohled, tak láká a doslova přizahuje moje oči jako magnet. Ne nedám se. Nesmím se na něj podívat. Jestli se na něj podívám a čirou náhodou zjistím, že mé představy naprosto odpovídají skutečnosti nebo dokonce, že skutečnost naprosto předčila mé představy, tak budu v háji. Už teď v tom dost lítám. Sakra nesmím podlehnout. Řekl sem si přece, že z toho nic být nesmí. Je to Tomášův brácha. Nemůžu nic mít s jeho bratrem. Navíc o to stejně určitě nestojí. Kdyby byl na kluky jako já, tak by to Tomáš věděl a tudíž i já. Ale nic takového se ke mě nedoneslo spíš naopak. Pamatuju si jak mi jednou vyprávěl, že o Valentýna měli plnou schránku přáníček a různých dopisů a všechny byly adresované právě Radkovi. Určitě má někde i nějakou holku. Dřív mě to nezajímalo a když o něm Tom mluvil, tak jsem ho jednoduše ignoroval a neposlouchal ho. Sakra. Jsem debil. Přece by mě to nezabilo, kdybych ho alespoň jednou poslouchal. Jenže já jsem prostě idiot. No teď už s tím nic neudělám a stejně i kdyby byl tak by stejně nechtěl mě. Přece jen jsem o dost starší. Našel by si nějakého kluka ve svém věku nebo mladšího. Sakra už nad ním zase přemýšlím. Až moc nad ním přemýšlím. Ježiš to se nedá vydržet. Bože jak ještě dlouho tam budeš stát. Prostě jdi do vody nebo prostě někam jinam jenom už nestůj přesně v mém zorném úhlu.

 


 

Naštěstí pro Michala přesně v tu chvíli ztratil Radek veškeré své odhodlání a šel si sednout.

 


 

Bože díky. Dýl už bych to asi nezvládl.

 


 

Díky tomu, že se konečně Radek přestal nacházet v mé těsné blízkosti jsem se konečně dokázal uvolnit a začal jsem si konečně užívát krásného počasí a šel jsem si i zaplavat. Tedy původně jsem chtěl plavat ale ostatní se na mě vrhli ve snaze mě trošičku přiutopit. Což se jim ze začátku i celkem vedlo ale to jen proto, že mě přepadli ze zálohy ale po chvíli jsem se vzpamatoval a nakonec se vše zvrtlo ve vodní bitvu po které jsme se všichni doslova plazili na břeh a lapali po dechu. Když jsem konečně dostatečně popadl dech šel jsem si lehnout na svůj ručník a nechal jsem se vysoušet sluncem a úžíval si jeho laskající paprsky na svém těle. Ostatní chytla druhá vlna síly a vrhli se znovu s pořádným řevem do vody. Na Radka jsem při té idilce úplně zapoměl. Po nějaké chvíli jsem si uvědomil, že už neslyším žádný křik. Prostě nic naprosté ticho. Otevřel jsem oči a zjistil jsem, že kluci už ve vodě nejsou rozhlídl jsem se a najednou jsem je viděl jak kousek odemě se všichni jako jeden muž pomalu a potichu plíží s plným kýblem vody. Nejdřív jsem si říkal, že jim asi hráblo jelikož jsem jejich počínání absolutně nechápal. Po chvíli jsem ale pochopil jelikož jsem svým pohledem nechtěně zavadil o celkem smutně vypadající postavu. Ihned mi došlo, že ta postava je Radek. Vypadalo to, že nic netuší a vlastně vůbec nevnímá okolní svět. Jednoduše seděl s pokrčenýma kolenama na kterých měl překřížené ruce a oně opřenou hlavu a díval se někam do dálky. Vypadal dost smutně a jako když nad nečím přemýšlí jelikož opravdu vůbec nevnímal okolní dění. V tu chvíli mi ho bylo docela líto. Jelikož až do teď si ho nikdo nevšímal a on tam vlastně celou dobu jen sedí a nikdo se s ním ani na chvíli nebavil a já ho navíc předtím docela dost okatě ignoroval. Možná jsem ho tak ignorovat neměl. Možná jsem se měl vykašlat na všechna svá přesvědčení a nechat prostě věci jednoduše plynout ať se stane co má se stát. Jenže já jsem prostě blbec, kterej se na něco upne a nehodlá ustoupit. No možná, že je načase abych ustoupil. Zpočátku jsem ho jen pozoroval a zapoměl jsem na kluky, kteří se k němu ze zadu blíží a chtěj na něj vylít vodu ale bohužel jsem si to uvědomil až ve chvíli kdy na něj tu vodu vychrstli a strašně moc se u toho bavili. Hlavně tomu jak chudák Radek leknutím vyskočil ze sedu pomalu metr vysoko jenže to bohužel chudák nevychtal zakop a okamžitě sebou plácnul na zem. Což bohužel pro Radka bylo dosti bolestivé a bylo to i poznat podle jeho bolestí staženého obličeje a jak se téměř okamžitě chytl za bolestivé místo na zádech a já jsem si teprve teď všiml, i když jsem jeho záda už viděl, že tam má modřinu velkou jako moje roztažená dlaň. Okamžitě jsem se vzpamatoval a zatímco ostatní se pořád smáli, protože jim nedošlo, že ho to vážně bolí, jsem vyskočil a běžel k němu abych mu pomohl vstát. Tak nějak se to ve mně všechno v tu chvíli zlomilo a já jsem se rozhodl, že už před tím klukem prostě nebudu utíkat a že to jednoduše opravdu nechám plynout.

 


 

Jste normální?!“

 


 

Co? Ale prosimtě se nečil. Je to jenom trocha studené vody. Se nám Míšo nemusíš hned ta durdit.“

 


 

A opět samozřejmě propukli v smích. Což mě ale o to víc vytočilo.

 


 

No to je sice pravda vy hovada. Ale tak nějak zapomínáte, že ještě včera se ten chudák sotva hejbal. Takhle prudký pohyby pro jeho záda asi nebudou nejlepší co?! To vám ale nedošlo. Vážně někdy si myslím, že jste totálně vypatlaný. Teda někdy. Myslím si to v poslední době od příjezdu dost často. Hlavně ty Tome bys měl mít trochu víc rozumu. Je to tvůj brácha a máš na něj dávat pozor.“

 


 

Ježiš to je pravda. Mě to vážně nedošlo. Neuvědomil jsem si to. Brácha promiň jsi v pohodě?“

 


 

Hm. Jo dobrý. Jenom to trochu bolí.“

 


 

Pojď pomůžu ti vstát. Alespoň to můžu udělat když jsem to vlastně zavinil.“

 


 

Takže z toho chápu, že to byl tvůj vynikající nápad. Víš co Tome? Radši ho nech. Já se o něj pro změnu opět postarám sám.“

 


 

Bože, kdyby to nebyl můj nejlepší kámoš tak dneska bych mu asi vážně jednu vrazil. Možná, že kdyby tady alepoň byla Lenka, tak by mu v tom zabránila. Přece jenom má dost rozumu. Teda alespoň myslím. Bohužel pro Radka před tím odešla do chaty pro pití a teď se s ním vrací.

 


 

Co se děje klucí?“

 


 

Ježiš Léňo, ty už radši nikdy nikam nechoď a buď pořád s tím hovadem. Možná mu příště dokážeš vyhnat z hlavy ty jeho blbý nápady.“

 


 

Co? Jaký nápady? Co se stalo?“

 


 

Jenže jí ani nikdo nemusel nic říkat jelikož viděla kluky s provinile skoleněnýma hlavama u jejich nohou prázdný kýbl, Radkův morkrý ručník a vlastně celé to místo bylo mokré a potom v neposlední řadě mokrého Radka držíc se za bolavá záda a vedle něj rozčíleně rozkročeného Michala. Okamžitě jí došlo co se stalo.

 


 

Tomášku, Tomášku. Já tě sice zbožňuju a udělala bych pro tebe všechno ale někdy mi opravdu nad tebou opravdu zůstává rozum stát. Bože tak tohle radši komentovat nebudu. Ráďo chceš nějak pomoct? Chceš na to obklad nebo něco?“

 


 

Ne to je dobrý. V pohodě. Díky ale už to přestává bolet.“

 


 

Chtěl to zároveň dokázat i tím, že vstal a jelikož sem neviděl, že by mu to dělalo velké potíže, tak jsem se trochu uklidnil ale i tak jsem mu pomohl na nohy. A Díky tomu jsem mohl poprvé vidět i jeho postavu v celé jeho kráce. A musím říct, že mi to až málem vyrazilo dech. Moje představivost nesahala skutečnosti ani po kontníky. Měl dokonalé, štíhlé tělo s krásně vypracovanými břšinímy svaly. Ale ne nijak přehnaně to by na jeho štíhlé postavě vypadalo divně. Skrátka ten kluk byl opravdu naprosté ztělesnění mého vysněného kluka. Navíc byl krásně opálený což dokonale díky bílým tříčtrťákum ještě více vynikalo. Nemohl jsem z něj spustit oči. Ježiš jaktože jsem si tho nevšiml už dřív? Ale všim co si budu namlouvat. Už dávno jsem si všiml, že se mi líbí jenom jsem si to pořád dokola odmítal připustit. Když mi došlo, že by si někdo mohl všimnout, že na něj zírám už nějak dlouho a až moc zaujatě okamžitě jsem odvrátil pohled stranou a řekl bych, že jsem i trochu zrudl. Sakra od kdy já před někým rudnu?! No tak to je teda vážně v prdeli. Ten kluk mě dostal a to naprosto totálně.

 


 

Mého počínání si všimly ale hned dvě osoby. Jedna z nich byla Lenka a ta druhá byl právě Radek.

 


 

Když už jsem konečně stál všiml jsem si, že na mě Michal doslova uchváceně zírá a to mě opravdu velice potěšilo. Nejdřív jsem nebyl moc nadšený z toho co brácha udělal. Teď jsem mu ale v duchu děkoval za to, že je tak blbej a má tak blbý nápady. Co mě ale naprosto bylo to, že Michal najedno odvrátil pohled a nervózně se díval do země a červenel se. Bože on se červenal. Ježiš no tak to je úžasný. Červenal se jenom proto, že na mě zíral. Že by to přece jen nebylo tak úplně ztracený jak jsem si myslel. Tak tohle je pohled pro bohy. Lehce se červenající Michal s dokonalým tělem v plavkách a to jen pro mé oči. No tak ne úplně jen pro mé jelikož i Lenka ho pozorovala. Pak se podívala na mě. Sjela mě pohledem od hlavy až k patě a vrátila se pohledem zpět na Michala, který se jí nervózně zadíval do očí a snažil se z jejícho pohledu vyčíst jestli něco viděla a jestli jí to došlo. Lenka se jen lehce ale vědoucně usmála a dál už si nás nevšímala šla vyhubovat Tomášovy za jeho blbej (naprosto dokonalej) nápad.

 


 

Pak jsme všichni ještě chvíli seděli na slunci a nechávali jsme slunce vysušit naše těla a přitom jsme kecali. Naštěstí i Michal už přestal bejt naštvaný a tak byla dost velká sranda jelikož všichni začali vyprávět všechny možný trapasy co se jim staly. Jelikož se ale už pomalu začínalo stmívat, tak jsme se rozhodli se přesunouto do chaty. Co mě ale nejvíc těšilo bylo to, že Michal se stále držel v mé blízkosti a i když jsem šel chvíli před ním cítil jsem že mě pozoruje. A tenle pocit mě dokonale zahříval na srdci. Několikrát se mě po cestě ptal jestli jsem v pořádku. A já mu samozřejmě několikrát s úsměvem odpověděl, že mi opravdu nic není.

 


 

Když jsme dorazili k chatě domluvili jsme se, že uděláme táborák něco si opečem a taky něco popijem. Dost jsem se těšil. Hlavně na to, že si počkám až se někam usadí Michal a já si pak samozřejmě hned dřepnu vedle něj. A co si budem povídat i při táboráku se můžou oběvit romatické chvilky. Nejdřív jsme si ale všichni chtěli dát sprchu abychom ze sebe smili písek a vzít si čisté teplejší oblečení. Přeci jen v noci zas takové teplo není.

 


 

Vyrazil jsem do podkroví jako první a okamžitě jsem zapadl do koupelny a osprchoval jsem se. Když jsem vylezl ze sprchy a pořádně se osušil a chtěl jsem se obléknou došlo mi, že jsem si sebou to oblečení zapoměl vzít. Jednoduše jsem tedy omotal ručník kolem pasu a vyšel jsem z koupelny. Michal zrovna v tu chvíli přišel do pokoje a jelikož koupelna je hned vedle vchodu ocitli jsme se proti sobě tváří v tvář. Ani jeden z nás se nepohnul jednoduše jsme tam stáli dívali si navzájem do očí. Bože tak tohle je na mě moc. Jak já ho chci strašně moc políbit. Vůbec jsem nevnímal co dělám jen jsem se neustále vpíjel do jeho pohledu a pomalu jsem udělal krok směrem k němu a tím jsem zkracoval vzdálenost, už tak ne moc velkou, mezi námi. Michal se ani nepohnul jenom stál opětoval můj pohled a čekal co bude dál. Byl jsem už úplně u něj. Dělily nás doslova jen milimetry. Já udělal první krok. Teď je řada na Michalovi aby udělal ten druhý a já si opravdu moc přál aby ho udělal. Stačilo aby zrátil tu vzdálenost byť o jeden jediný milimetr a já bych se mu v tu chvíli určitě vrhnul kolem krku a políbil bych ho. Jenže Michal měl v plánu udělat víc než jen krok. S pohledem stále upřeným do mých očí začal pomalu zklánět hlavu a přibližovat se svými rty k těm mým. Bože nemohl jsem očekáváním ani dýchat. Bože on mě políbí on mě vážně políbí! A určitě by to uděla kdyby se k nám někdo nezačal škrábat nahoru s hlasitým smíchem. Jamile to Michal zaslechl odvrátil se ode mě a přešel rychle ke své tašce a začal se v ním přehrabovat a ve stejné chvíli se i rozrazili dvěře a v nich stál můj úžasný bratr. Nebudete tomu asi věřit ale jak moc jsem mu odpoledně děkoval, za ten nápad zlejt mě vodou tak stejně tak a mnohem mnohem víc jsem mu teď v duchu nadával. Proč sem sakra leze. Opravdu si nemohl vybrat lepší chvíli pro to se jít na nás podívat.

 


 

Nazdar kluci. Máte volnou koupelnu? Dole je to na dlouho. Je tam fronta na sprchu jak za komárů fronta na banány.“

 


 

A téměř okamžitě se začal smát. Jelikož si myslel jak moc je vtipnej. No mě teda vtipnej vůbec nepřipadal. Byl jsem naprosto vytočenej a nasranej, že to přerušil. Sakra já už jsem mohl mít svůj první polibek od Michala a ten kretén si sem vlítne. Zabiju ho. Ne nezabiju. Zaberu koupelnu ať se umeje kde chce. Tady ne!

 


 

Neni!“

 


 

Popadl jsem z postele svoje věci a okamžitě jsem zase zapadl do koupelny a dost hlasitě jsem za sebou práskl dveřma.

 


 

Co mu je? Si ho naštval?“

 


 

Já? Já určitě ne. Já na něj nevylil kýbl ledový vody.“

 


 

Hm ale předtím nevypadal tak naštvaně.“

 


 

Opravdu. To asi jen ze slušnosti před ostatníma. Víš co. Radši vypadni a hezky si vystůj tu frontičku. Bejt tebou tak teď mu na oči nelezu.“

 


 

A mě taky ne. Teď bych ho opravdu velice rád zaškrtil. A vážně jsem se držel abych mu neodsekával a zněl normálně. Jelikož co si budem povídat já nemám tak moc důvodů bejt na něj naštvanej. Ale překazil něco co neměl a to mě opravdu vytočilo.

 


 

Hm. Asi máš pravdu. Tak nic. Jdu si teda raši vystát ty banány. Čau. A doražte dolů. Léňa nám připravila hostinu jak pro krále. Bude se hodovat.“

 


 

Jo jo. Hned jak se vysprchnu jsem dole. Čus.“

 


 

Popravdě jsem byl i trochu zmatený. Myslel jsem, že Radek je na holky a možná, že i nějakou má. Ale kdyby byl na holky, tak by ke mě nešel, tak blízko a navíc jen v ručníku a s tím svým upřeným pohledem modrých očí. Bože ten kluk ani neví jak moc svůdně při tom vypadal. A určitě by pak nečekal až ho políbím. Věděl to. Určitě věděl, že bych ho nebejt Tomáše políbil. A vypadal dost naštvaně, že to Tom překazil. Což by znamenalo, že bych se mu líbil? Že by chtěl něco víc? Sakra tak tohle moje hlava nebere. To je na mě až moc zážitků najednou. Kdyby nás sakra Tomáš nevyrušil, tak bych měl jasno. Buď bych ho políbil nebo by uhnul. Jedno nebo druhé. Sakra tak to mě vážně štve. Teď nevím. Třeba jenom provokoval. Třeba to bylo jen proto, že se mi chtěl pomstít za moje chování a třeba taky ne. Třeba mě opravdu chce. Stejně tak jako já jeho. Tak tohle je na mě pro dnešek vážně moc. Jak se mám asi tvářit až vyleze. Mám dělat, že se jednoduše nic nestalo? Nebo mám pokračovat? Já nevim. Sakra já vážně nevim. Tohle je snad poprvé v mým životě kdy absolutně nevím co mám dělat! Prostě počkám až vyleze a ono se to nějak vyvine.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

arrr

(Tenebrae, 3. 5. 2011 23:18)

jej kluci jedni :D no uťala jsi to dobře, teď jsem vážně natěšená na další díl (a věřím že i na ten další, další, atd.) supr :)

Re: arrr

(xXxIchigoxXx, 5. 5. 2011 20:23)

mám zvláštní talent vždy vše ukončit v tom nejzajímavějším kdy člověch chce vědět co bude dál. :-) No nic asi s tím nic neudělám a budu tak pokračovat i nadále =D a jsem opravdu mooooooc ráda, že jsi tak natěšená na další díl. Děkuji za koment.

:-)

(nagi, 3. 5. 2011 23:28)

jako toto...ty si ze me vylozene delas srandu, takhle to useknout, mam te chut zaskrtit za ten konec, ale kdybych to udelala,tak bych se pristiho dilu uz nedockala...ale zpet k povidce...chudak rada, tak hezky kolem nej krouzi a to pako se svym odhodlanim, ze se nepodiva, se nepodiva a ostatni kluky bych prizabila za ten kybl ledove vody, bych je s prominutim striskala do kulicky, tedy predevsim hlavniho iniciatora Tomase a je pekny, ze se o nej Michal postaral a to v tom podkrovi nemelo chybu,a tady je dalsi zabiti Tomase, ktery ma opravdu talent vsechno prekazit, takze se tesim az nam Rada vyleze ze sprchy a doufam, ze alespon tu pusu si daj :-) takze prosim rychle pokracovani , moc se tesim :-)

Re: :-)

(xXxIchigoxXx, 5. 5. 2011 20:21)

Jááááá a dělat si z tebe srandu? To bych si nedovolila :-))))) Radši mě neškrť mám opravdu takový dojem, že být uškrcená tak by mi to psaní moc nešlo. Možná že i jo ale zkoušet to nebudem =D Jsem ráda, že se díleček opět líbíl. A další bude v pondělí :-) Díky za koment

:----)

(kioko, 5. 5. 2011 18:30)

Já z toho nemůžu.....Já se už těším na další dííl..to bude úžasný...ale nechápu jak si nám to mohla udělat...to takhle useknout..mno nic..musíme si počkat na další dílek.... Děkuju moooc :)

Re: :----)

(xXxIchigoxXx, 5. 5. 2011 20:18)

Já to přece ale vůbec neusekla :-) No kdybych vždy hned všechno vykecela, tak byste se pak netěšili na další díl. :-)

....

(šárka, 5. 5. 2011 18:49)

super, ale že to takhle prošvihli. Doufám, že se brzy dočkáme pokračování

Re: ....

(xXxIchigoxXx, 5. 5. 2011 20:17)

No pokud vám připadá brzy v pondělí, tak ju bude to brzy. Pokud ne, tak si stejně budete muset počkat do pondělka :-P páááááč dřív tu nestihnu. =D Jsem moc ráda, že se líbí. Díky za koment

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA