Jdi na obsah Jdi na menu
 


Prázdniny a otravný bratr - 17. část

29. 9. 2015

 

Prázdniny a otravný bratr – část 17.

Usmíření a pochopení

 

Všichni se hromadně vydaly k vodě, a přestože vše již vypadalo v pořádku, tak tíživá atmosféra nad nimi stále vysela jak Damoklův meč. I když se Tomáš tvářil, že je v pohodě, tak na něm bylo vidět, že se mu to tak úplně rozkousat nedaří. Jak by se s tím taky měl jen tak z ničeho nic smířit. Jeho brácha, jeho mladší brácha se muchluje s jeho nejlepším kámošem. Samozřejmě, že mu Mikyho orientace nikdy nevadila. Byl takový, jaký byl a to že je na chlapy na něm nikdy nic neměnilo, ale něco jiného bylo, když ho z ničeho nic vidí, jak se muchluje s jeho bráchou. Je to pro něj jednoduše šok. Nikdy ho ani nenapadlo, že by jeho bratr mohl být stejný jako Michal. Nechce říct, že by se tím na jejich vztahu měnilo, pořád to bude jeho malej bráška, jen to prostě musí trochu přežvýkat.

Po celou cestu přemýšlel stále nad tím jedním a to že jeho brácha už je opravdu velkej a že tedy pravděpodobné, že si někoho najde. Jen prostě nečekal, že to bude kluk a že to bude zrovna Michal. Nad tím ostatním co se bude v jejich vztahu odehrávat, nechtěl radši ani na vteřinku přemýšlet. To prostě bylo tabu. Jedno mu ale bylo naprosto jasné a to, že i když je Michal jeho nejlepší kámoš, tak pokud jeho malému bráškovi něco, cokoli, udělá, tak mu ten jeho zadek nakope a vůbec ho nezajímá, že je o dost větší. Sám si to v klidu ve svém nitru odkýval a pogratuloval si, jak je úžasnej a díky tomu byl už o mnoho klidnější. Což na něm bylo i vidět, protože se jeho obličej a i celý jeho postoj se jednoduše uvolnil a díky tomu se uvolnili i všichni ostatní.

Nejvíce si však oddechl Radek, který se bál, že to jeho bratr nedokáže překousnout a že ho už odmítne. Naštěstí se to nestalo a to bylo něco čeho se opravdu nejvíce bál. Miky si všiml jak je Radek zamlklý a tak ho chytil za ruku a víc si ho k sobě přitáhl a povzbudivě se na něj usmál a naštěstí i takové malé gesto pomohlo a na Radkově tváři to vyloudilo malý, i když prchavý úsměv, tak i to byl úspěch.

Evidentně nebyl jediný, kdo byl tak trochu na nervy, jelikož když konečně dorazily k vodě, tak zjistili, že nikdo neblbne ve vodě, tak jako vždy ale potichu na ně čekali a když je konečně viděli, tak vyskočili a hned se k nim s obavami v očích hrnuli.

K+H: „No to je dost. Kde jste celou dobu?“

T: „No jo vždyť už jsme tady. Jen jsem si musel tady s Michalem trochu promluvit.“

V: „A co jste jako tak důležitého řešili, že jsme u toho nemohli být?“

T: „Ale nic moc důležitého.“

D: „No tak určitě nic důležitého to nebylo jen jsi málem Mikymu rozbil hubu ale jinak všechno v naprostý pohodě.“

T: „To bylo jen menší nedorozumění, které se ale již vysvětlilo a kdyby náhodou někdo něco nepochopil, tak já mu to velice rád vysvětlím“

Jen co to dořekl, hodil významný pohled na Mikyho, který ale ani trochu jeho prohlášení nerozuměl. Myslel, že už je to všechno v pohodě. No asi mu evidentně bude mít Tom ještě co říct a hlavně mi to zřejmě bude chtít vysvětlit.

M: „No jasně všechno v poho a přece jen bych si s tebou ještě na chvíli pokecal.“ Jakmile viděl, jak se Radek s hrůzou v očích nadechuje k protestu, tak rychle, než by stačil něco říct, dodal „O samotě.“

T: „Jasný, tak jdem.“

Radek chtěl opět protestovat. Taky aby ne když ještě před chvílí byl brácha schopnej se s ním jen tak poprat. Když ale viděl Michalův jasný a odmítavý pohled, který dost jasně říkal, teď se do toho nepleť, tohle si musím vyřešit sám. Tak se zase, i když nerad, stáhl zpět.

Tomáš s Mikym se spolu vydali zpět k chatě a během toho se na sebe ani nepodívali, natož aby něco řekli.

No jak bych to řekl. Chápu, že teda jako s bráchou chodíš.“

„Jo to chodím.“

„Jasně, to už jsem tak nějak rozkousal a nejspíš to nijak nezměním že?“

„Ne. Nezměníš a ani já to měnit nehodlám.“

„Dobře. Chápu. Já to po tobě ani nechci. Stejně bych to nezměnil, i kdybych chtěl. Ani by mi to Radek nikdy neodpustil. Jen ti k tomu řeknu jednu jedinou věc. Jestli to nemyslíš vážně a máš ho jen na nějaký svůj letní flirt, tak ti předem říkám, aby ses na to vysral. Jestli mu byť jen malinko ublížíš, tak ti přísahám, že i když jsi můj nejlepší kámoš, tak ti rozbiju hubu. Jasné?“

„Jasné. Taky ti k tomu něco řeknu. Já to nehodlám brát jen jako flirt a to bys i ty sám měl vědět. Už několikrát jsem ti říkal, že už nic takového nechci, že mě už nic takového nebaví a chci něco vážného. No a to všechno jsem doufám našel ve tvým bratrovi. Nevím, jestli to vyjde a popravdě já jsem tady ten, co se toho vztahu bojí, protože přece jen tvůj brácha je o dost mladší než já. Co když on to má jako flirt, nebo co když prostě přijde někdo mladší. Co pak já? Už nechci pořád začínat od znova, hledat zase někoho jiného, takže mi tady prosím nekázej, protože to já tady mám strach, že se to prostě všechno posere a já jako vždy zůstanu sám.“

„To jsem netušil.“

„To jsi ani nemohl. Jak taky v tomhle směru upřednostňuješ Radka a to je přece jasný je to tvůj brácha. Já ti jenom chci říct, že to myslím vážně, takže se nemusíš ničeho bát.“

„Hm. Já ti nic nechci vyčítat, nebo tě nutit ať to ukončíš. Jen to pro mě byl prostě šok. Nic jsem netušil. Radek nikdy nic neřekl ani nenaznačil, i když možná mi to mělo dojít už dávno, když byl na tebe tak upnutej. No to je teď jedno. Každopádně jsem rád, že spolu vlastně souhlasíme. Jak to bere brácha to ti neřeknu, do teď jsem ani nevěděl, že je na kluky.“

„Jen prostě nechci, aby ses na mě teď díval přes prsty jen proto, že chodím s tvým bráchou. Doufám, že mezi námi se tím nic nemění.“

„Tak to je snad jasný. Pořád jsi můj nejlepší kámoš i když jsem ti teda chtěl nakopat prdel.“

„Ha, na to bys neměl. Seš na to totiž až moc mrňavej.“

„No jen aby ses ještě nedivil. Tak jdem zpátky ne? Ještě si začnou myslet, že tady vraždím.“

Společně se tomu zasmáli a byli dost překvapený, když vyšli a před chatou stál Radek s ustaraným výrazem ve tváři.

„Zdar bratře, co tady stojíš a tváříš se jak boží umučení?“

„Jen tak. Čekám.“

„Jo a na co? Až zahřmí?“

„Ha ha. Vtipný jako vždy. Jen prostě čekám, jestli neuslyším, jak se tady navzájem vraždíte.“

„Co tě nemá, proč bychom se vraždili. Přeci jen je to můj nejlepší kámoš.“

„No ráno to tak nevypadalo.“

„Ráno bylo ráno a teď je teď. Tak to neřeš a buď na něj hodnej. Přeci jen si toho hodně zažil. Tak pácek kluci já to valím za svou kráskou a moc tu nezlobte.“

Jen co to dořekl, tak se otočil a vydal se zpět k vodě a Radek na něj jen nevěřícně zíral a se stejným výrazem se pak otočil na Michala a čekal, jestli mu k tomu něco řekne. Což ale zřejmě neměl Michal v úmyslu a jen se na něj usmál a přitáhl si ho k sobě, aby ho mohl políbit.

V tu chvíli se Radkovy všechny starosti vypařily z hlavy a okamžitě se do vzájemného polibku ponořil a obtočil své ruce kolem jeho krku a ještě více se k němu přitáhl.

„No ty kráso. Tak to je mazec. Tak teď už chápu ten Tomův výbuch. Takže jste to jako dali dohromady jo? Mazec to bych teda vůbec nečekal.“

Radek leknutím od Michala odskočil a vyplašeně zíral na Denyho který se na ně zubil.

„Hele nech si kecy a kazíš mi tu pěknou chvilku. Nechceš se zas otočit a jít oblažovat ostatní svou skvělou přítomností a nás tady nechat o samotě?“

„No jasný, jasný. Už mizím, jen jsem si přišel pro karty a pro láhev něčeho dobrého. Hele a to to jako spolu vážně táhnete?“

„Jo to to jako teď spolu táhneme, jak tomu ty říkáš. Já bych řekl jednoduše, že spolu chodíme.“

„Mazec a co Tomáš? Jak to bere? Proto ráno tak vyváděl?“

„Je v pohodě. Nevidím tady nejmenší důvod, proč by být neměl. A ráno byl prostě jen trochu překvapený, ale z šoku se už probral, to je všechno. Nechceš už si vzít to, pro co jsi přišel a zase odkráčet? Trochu nám tu kazíš těma blbýma otázkama atmosféru.“

„No jo už mizím se hned tak nečil prosím tě. Tak pa cukrouškové a užijte si to tu spolu.“

Deny si vzal ze stolu karty a láhev vína s vývrtkou a s potutelným úsměvem se vydal zpět za ostatními k vodě.

„Ježiši to je trapas. Co si teď bude asi myslit. Určitě to teď všem řekne.“

„Nechápu proč by to měl být trapas a Deny není žádná drba a i kdyby to teď na krásno všem vykecal, tak co. Je to přece pravda. Nebo snad ne?“

„Ale jo, jistě že je ale co si o mě bude jako myslet.“

Michal ho tak trochu nechápal a tak se jen jeho obavám začal smát.

„Co by si asi tak proboha měl myslet. Jaksi mu došlo, že spolu chodíme, ostatně jsem mu to také potvrdil, takže nemá o čem pochybovat a jen nás vyděl se líbat, což je taky naprosto přirozené, vzhledem k tomu, že spolu chodíme. Takže za mě OK. Nemyslíš?“

„No asi jo asi už zbytečně plaším. A teď mi laskavě řekni, o čem ses tady s bráchou bavil a nezkoušej na mě nic ve smyslu o ničem důležitém, nebo to je mezi náma a podobně jasný. Protože na to já ti neskočím.“

„No co bys čekal, jen mi jednoduše oznámil, že pokud hodlám jeho milovanému bratříčkovi jakkoli ublížit a to ať už fyzicky či psychicky, tak se mám pak těšit na pořádnou nakládačku. Jednoduše se mám chovat slušně a být na tebe hodný, jinak mi nakope zadek. Mírně řečeno. Toť vše.“

„A tom ti mám věřit, že tu dobu co jste tu byli, ti řekl jen tohle jo?“

„Ale jistě. Já jsem mu k tomu samozřejmě řekl taky pár svých slov ale jinak je to vesměs vše.“

„A mohu se zeptat, co jsi mu k tomu řekl ty?“

„Ale zajisté. Velice rád jsem ho ujistil, že s jeho bratrem nemám žádné nekalé ani zaječí úmysly a vše s ním myslím naprosto vážně a doufám, že je to tak oboustranné.“

„No to je snad jasný. Řekl bych, že to jsme si snad už vyjasnili. Já určitě nehodlám nic brát jen jako prázdninový románek. Na to jsem se na tebe načekal dost dlouho, takže mi ani nezkoušej za někým pláchnout jasný. Beztak tě už na vždy budu pronásledovat na každém kroku a nikdy se mě nezbavíš.“

„Hm to se mi zdá jako plán. Beru tě za slovo. Očekávám, že teda dodržíš své slovo a už se ode mě ani nehneš.“

„Nemám to v úmyslu.“

Michal si ho zase přitáhnul zpět do náruče a opět pohltil jeho rty ve vášnivém polibku. Tak moc ho ten kluk vzrušoval a přitahoval, že si začínal připadat jak můra přitahovaná světlem. Pomaloučku s ním začal couvat směrem k žebříku do jejich společného pokoje a až když do něj zády narazil, tak jejich společný polibek přerušil a zadíval se Radkovi do těch neskutečně modrých očí a čekal odpověď na svou nevyslovenou otázku. Radek se jen usmál a pomalu začal vystupovat po žebříku. Když už byl nahoře, podíval se zpět dolů na Michala, který stále stál na stejném místě a sledoval ho.

„Tak na co tam dole čekáš.“

„Ani nevím. Asi na nic.“

„Tak ať už jsi tady.“

Nemusel ho pobízet dvakrát a byl okamžitě nahoře.

„Páni to byla rychlost.“

„No jistě když mě tady nahoře čeká něco moc pěkného a roztomilého a neskutečně sexy, tak se přece nebudu zdržovat dole a sám.“

Tomu se Radek jen zasmál a nechal se odvést do pokoje, kde Michal už na nic nečekal a okamžitě se opět hladově vrhl na jeho rty, začal ho vášnivě líbat, při tom mu pomalu zajel rukou pod tričko, něžně ho hladil po zádech a vždy se na chvíli zastavil na místě, kde měl Radek stále modřinu, připomínající jejich ne moc pěkný začátek společných prázdnin.

„Ještě tě to bolí?“

„Moc ne jen někdy to trošku zabolí.“

Michal se mu opět zadíval do očí a pomalu mu stáhl tričko a sklonil se k jeho zádům a místu kde byla modřina aby mohl něžně to místo políbil.

„Promiň mi to ráno. Já…..choval jsem se jako idiot. Je mi to vážně líto. Víš nevěděl jsem na čem jsem a začal jsem se bát, tak pro mě bylo jednoduší radši couvnout, než to řešit. Je mi to líto.“

„Je to i moje chyba. Měl jsem prostě hned na začátku všechno přiznat. Můžeme za to oba. Už to nebudeme řešit a nebudeme se k tomu vracet. Je to pryč a všechno jsme si vysvětlili.“

„Jo. Máš naprostou pravdu. Navíc proč bychom tady teď mluvili, když můžeme dělat mnohem zajímavější věci.“

Jen co to dořekl, tak se hned jal svá slova proměnit ve skutečnost a znovu jejich rty propojil v hlubokém polibku. Pomalu začal pokládat Radka na svou postel. Když se z ničeho nic opět postavil, zadíval se na druhou postel pak zpět na tu, na které ležel Radek a jen ho s nechápavým výrazem pozoroval. Znovu svůj zrak stočil na tu prázdnou.

Přešel k druhému lůžku a jednoduše ho přemístil a přisunul ho až nadoraz ke svému vlastnímu, čímž vznikla krásná velká a velmi prostorná postel, jen stvořená k tomu co právě chtěl provozovat.

Oprášil si z rukou neviditelný prach a sám si svou práci spokojeně odkýval.

„Tak, takhle je to lepší nemyslíš?“

Na odpověď ovšem už nečekal a jednoduše se zase vrhnul na Radka a pokračoval přesně tam, kde skončil. Ten se mu jen zasmál do úst a také se k němu přitiskl celým tělem a pokračoval v prozkoumávání jeho těla čímž si plnil všechny své sny. Michal ho však nenechal moc jednat, sám ho líbal po celém těle a vždy se na chvíli vrátil k jeho rtům aby na nich nejdříve prodlel svým pohledem zastřeným touhou a poté opět pomalu začal putovat níž a každé místečko neopomenul políbit.

Jazykem obkroužil nejdříve jednu a pak druhou bradavku dokud obě nebyly tvrdé a po celou dobu si vychutnával Radkovo vzrušené sténání, které ho snad ještě víc vzrušovalo. Pomalu mu začal stahovat kalhoty a nenechal mu ani ten poslední kousek oblečení, který by ho alespoň trochu ochránil před úplnou nahotou. Na chvíli se nad ním vztyčil a jen si ho prohlížel. Pořád tomu nemohl uvěřit, jak se z takového poďobaného skrčka mohl nakonec vyklubat, ten nejkrásnější kluk s nejnádhernějšíma očima jaké kdy viděl a ještě k tomu mu patřit. Kdyby mu to někdo ještě před pár dny řekl, asi by ho okamžitě poslal směr psychiatrická léčebna.

Byl pro něj jednoduše dokonalý. Je to doslova jako kdyby někdo vzal všechny jeho touhy a sny a zhmotnil je v tomhle klukovi, který se mu momentálně oddal celým svým tělem i duší. Zamiloval se. Opravdu se snad poprvé skutečně zamiloval a ten pocit se mu opravdu pekelně líbí a hodlá udělat všechno na světě aby to tak i navždy zůstalo. 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

;)))

(misa737, 5. 3. 2016 22:39)

Ani si nevieš predstaviť moju dvojnásobnú radosť dnes. Po prvé: keďže mi exol komp snáď 2 roky som nevedela nájsť tieto stránky po druhé: pokračovanie milovanej kapitolivky ;) Díky Díky Díky. Píš ďalej nech sa mám zasa na čo tešiť

:)

(Market, 14. 11. 2015 20:50)

Nádherná kapitola, moc děkuji za tvůj návrat a pokračování v psaní. Moc se těším na pokračování.

(Haciko, 19. 10. 2015 23:56)

Som rada že si sa k tejto poviedke vrátila, lebo som bola zvedavá čo sa stane ďalej a teším sa na ďalší vývoj situácie :D

Re:

(xXxIchigoxXx, 28. 10. 2015 20:12)

Děkuji, i já jsem ráda, že jsem se k tomu vrátila a doufám, že to bude mít stále úspěch.

:D

(kika, 10. 10. 2015 13:25)

WOW je to fakt užasne :D už sa teším na ďalšiu kapču :D :D :D

Re: :D

(xXxIchigoxXx, 11. 10. 2015 3:28)

Moc děkuji za komentík. Jsem ráda, že se příběh líbí. Budu se snažit aby i pokračování mělo stejný úspěch. :-)